Deníček pejska Trystana

5. února 2011

Budu mluvit po Italsku

Velké přípravy, koupání stříhání mi říkají, že je tu výstavní víkend. Užívám si ho jako vždy s velkým elánem. Druhý výstavní den, začínám vnímat, že se něco děje. Večer vyrážím domů, ale cesta je delší než normálně. Ráno jsme na místě, ale panička tu není. Po chvilce vidím známou tvář. Moje oblýbená teta Viera, která mne seznamuje s novým prostředím. Je tu hodně čtyřnohých kamarádů a voňavých slečen. Ty se mi moc líbí !!! Každý večer zde chodím na vycházky s mým novým dvounohým kamarádem Lucou. Je moc hodný, ale mluví zvláštní řečí - Italsky. Na to jsem školen nebyl. Budu mu rozumět? Myslím, že ano. Nosí mi  voňavé dobrůtky - párečky. Na ně já slyším dobře. Jezdíme spolu na výstavy, a že jich je a také bylo pár úspěchů.

10. prosince 2010

Na výlet

Ráno jsem musel vstávat dříve než normálně, hned po vyvenčení mne panička naložila do auta „ asi na výlet“. Přijeli jsme k velké budově. Už před ní mě zaujalo velké množství různých zvířecích pachů. Vejdeme dovnitř a už jsem věděl co mě čeká: „ Veterina“ Tento pach je příliš známí, než abych ho nepoznal. Přišla ke mně taková milá sestřička kápla mi do očí a zase odešla. Pěknou chvíli jsme museli čekat, než nás pozvali do ordinace. Pan doktor také vypadal přívětivě, ale moc jsem mu nevěřil. Zhasnul, panička mne postavila na stůl. Skoro jako bych byl na výstavě. Začal jsem pózovat ani jsem se nehnul. Pan doktor mi vyšetřil oči, vyfotil, posvítil mi do nich. Příjemné to moc nebylo, ale já držel ani se nehnul. Povídá, tak jste nejen krásní ale i zdraví. Byl jsem náležitě hrdý a panička se cítila také moc fajn, že to dobře dopadlo. Pan doktor mě ještě pohladil, pochválil a hurá domů.

1. prosince 2010

Bílé překvapení

Chystal jsem se s paničkou na pravidelnou vycházku. Nemohl jsem se dočkat, ono jí tentokrát strojení tolik trvalo. Nechápal jsem proč? Když mi moje drahá panička otevřela dveře, čekalo za nimi bílé překvapení. "Bílo kam se podívám." Pomalu, nedůvěřivě jsem šel okouknout, co to vlastně je. "Ono to studí a klouže. Je to úžasné." Velmi rychle jsem začal brzdit smykem. To vám byla legrace. Párkrát jsem si dal i na čumák, bolelo to, ale bylo to krásné. Nejvíce se mi líbilo honit sněhové koule co mi panička házela a po každé jsem ji dohonil a polapil. Domů jsem přišel vyběhaný a řádně unavený. 

24. listopadu 2010

Asi budu " von " !

Asi budu " von " ! A máme za sebou další výstavní víkend, tentokrát prodloužený. Už od pátku jsme se předváděli ve výstavním kruhu, tedy já a moje panička. Samozřejmě jsem byl za mistra světa. Hodně jsem se naparoval a všichni mě náležitě okukovali a chválili. Skoro mi stoupla sláva do hlavy. V sobotu přišlo mírné zklamání, ale v neděli jsem se o to více snažil a zase exceloval na výbornou. Paničce jsem dělal samou radost, to já moc rád. Prý jsem šampionem krásy mladých. Asi budu " von " !!!

3. listopadu 2010

Vzdělávat se musí.

Dnes jsem měl opět náročný den, tentokrát vzdělávací. Páníček si přivezl z výstavy velkou tašku letáků a katalogů. Opravdu bylo co číst. Měli z toho všichni radost. Trošku mi pomáhal kamarád Nikolo. Doufám, že jsem ho řádně zaučil.!

15. října 2010

Úspěšný den

Dnes byl velmi náročný, ale i úspěšný den. Ráno jsem rozkousal zcela novou misku na vodu. Byla moc prima. Pak jsem měl pocit, že se má činnost bude líbit a vrhnul jsem se na novou pěnovou podložku. Panička neměla porozumění s mou namáhavou prací a hned vše odstranila. A tak, když na krátko odešla ven, hnedle jsem její úsilí mírně vylepšil a rozcupoval pár papírových kapesníčků. Tentokrát se to neobešlo bez plácačkové výplaty. Když já tak rád pracuji !!! :)))

10. října 2010

Výstavní víkend.

Nadešel den D. Předcházeli mu velké přípravy - koupání, fénování, stříhání. Odjezd se přiblížil. Brzy ráno jsme vyrazili v plné sestavě. Náročnou výstavu jsem  zvládnul  na jedničku,  úspěch byl velký. Odpoledne po výstavě jsme se ubytovali a panička nás vzala na krásnou louku. Lítačka byla úžasná do chvíle, kdy se před námi objevila PŘÍŠERA - ohromná, chlupatá, klapající. No hrůza. Situaci jsem držel pevně v tlapkách, s bráchou Ginem jsme se na ni vrhli útokem. Bohužel nás panička odvolala a zakázala v další akci pokračovat. Ona příšera byla bearded collie, na nohách měla botky a při běhu jí chlupy lítaly tak, že nebylo vidět obličej. Trošku jsem se styděl za své chování. Ale že jsme jí to ukázali - jsme hrdinové. Další den byl také fajn, ale už jsme se těšili domů na svou směčku a teplý pelíšek.

21. září 2010

Byl krásný, slunečný den .

Dnešní den byl prima. Panička mne vzala na lítačku s našimi špunty. Jsou malí a tak jsem myslel že to bude velká legrace je poválet. Snažili se mne doběhnout, ale " Já jsem rychlejší!! " než zjistili, že mne chytnou za chlupy a já nemůžu běžet. Sesypali  se na mě všichni a bylo po srandě. Ještě, že tam byla moje milovaná panička. Zachránila mi doslova holý život. Jsou to malé piraně. Ještě chvilku, a můj krásný kožich, by ten útok stěží přežil. Příště nad nimi vyzraju !
Stránky:

Mrkněte se na další pejsky

Líbí se Vám naše stránky? Staňte se naším fanouškem!

Deníček pejska Trystana

201315. 12.

Deníček pejska Trystana